Zamyšlení nad vegetariánství, veganstvím a fruktariánstvím 2.část


V předchozím díle jsme se zaměřili na zdraví i na naše okolí a podstatu vegetariánství, veganství i fruktariánství.

Ale jak je to s bílkovinami, na které se všichni neustále ptají?

Bílkoviny jsou složeny z aminokyselin. Tělo je potřebuje k růstu a opravě, jako imunitní a katabolické faktory a nosiče. Bílkoviny jsou v podstatě všechny dusičnaté látky rostlinného či živočišného původu, kromě dusíkatých tuků. Lidské tělo potřebuje velké množství aminokyselin a ty se dělí do dvou skupin na esenciální a neesenciální. Bílkovinné struktury obsahují také uhlík, vodík, fosfor, síru, kyslík, železo.

Bílkoviny utvářejí strukturu stavebního materiálu těla. Tělo může jednoduše využít pouze aminokyseliny obsažené v rostlinné stravě. Bílkovina obsažená v mase musí být nejdříve rozložena na jednoduchou aminikyselinu, což je rozsáhlý trávící proces. Ovoce, zelenina a ořechy jsou jednoduché aminokyselinové struktury, které tělo štěpí mnohem jednodušeji a navíc dodávají organismu mnohem více využitelného dusíku než maso.

Živiny se v kyselém prostředí chovají jinak než v zásaditém. Pokud jsou v zásaditém prostředí, pomáhají tělu udžovat růst a regenerci, když jsou v prostředí kyselém, slučují se s minerály, tuky a kovy, což vytváří další toxicitu. Proto se stane, že tělo ztratí využitelné aminokyseliny a tělu začne chybět stavební materiál. Můžete pak konzumovat kolik bílkovin chcete, ale vaše tělo je řádně nezužitkuje.

Při štěpení bílkovin vznikají kyselina sírová a kyselina fosforečná, které jsou solně toxické a poškozují tkáně. Cizí bílkoviby z masa, mléčných výrobků, obilí, vajíček, dráždí sliznice. To způsobuje nadměrné hromadění hlenu ve tkáních a dutinách.

V poslení fázi trávení kyselin vzniká kyselina močová, která způspbuje záněty a poškození tkání a její usazeniny mohou v kloubech způsobovat artritidu. To znamená, že čím více bílkovin z masa konzumujete, tím více zatěžujete imunitní systém a tím více parazitů v těle budete mít. Mnoho parazitů, virů, bakterií se živí právě odpadem masných bílkovin. Z bytky masa se navíc usazují ve střevech, hnijí a poškozují střevní sliznici.

Živočišné bílkoviny jsou silně kyselinotvorné a způsobují záněty a rozpad tkání.

Rostlinné bílkoviny jsou jednoduché aminokyseliny, které tělo ochuzují o mnohem méně energie. Rostliny jsou plny elektromagnetické energie a tuto spotřebu energie vyrovnávají. Bílkoviny z masa jsou elektricky mrtvé. Při nadměrné konzumaci bílkovin dochází k poškození jater, slinivky, ledvin, a střev. 20 až 40 gramů bílkovin je dostačující denní dávka, většina lidí jich ale denně zkonzumuje kolem 150 gramů.

Jedlíci masa často prohlašují, že v mase je hodně energie. Energie z masa ale pochází z adrenalinu, což je energie stimulující a ne dynamická. Adrenalin se do masa dostane v okamžiku porážky zvířete. Po letech konzumace masa plného adrenalinu vaše ledviny zeslábnou a přestávají tvořit neurotransmitery. Oslabení ledvin může vést k roztroušené skleróze, Parkinsonově nemoci, Addisonově chorobě ataké ke zvýšenému krevnímu tlaku.

Národy konzumující maso mají obecně mnohem kratší průměrnou délku života. Například Eskymáci se dožívají průměrně asi 50ti let. Maso stimuluje, zaněcuje a dráždí také pohlavní orgány, což může vést k prostatitidě.

Zvířecí maso je krom adrenalinu plné antibiotik, pesticidů, herbicidů a jiných chemikálií a všechny tyto látky jsou karcinogenní. U krav, vepřů, kuřat se rakovina objevuje mnohem častěji než dříve, někteří farmáři dokonce krmí svá hospodářská zvířata rozemletými těly uhynulých zvířat. To pak má za následek slintavku, kulhavku a jiné choroby způsobené acidózou.

Vysokoproteinová strava způsobuje v těle snížený hladiny manganu, a to může způsobit křeče, Parkinsonovu chorobu, oslabení neurotransmiterů. Maso navíc obsahuje velké množství mrtvých krvinek, které mají v sobě spoustu železa. V nadměrném množství je toto železo toxické.

Veganská (rostlinná) strava obsahuje dvojnásobek doporučeného příjmu železa a například také trojnásobek přájmu vitaminu C. Vitamín C zlepšuje schopnost přijímat železo, ale železo z rostlinné stravy není toxické, protože není okysličené jako je železo v mase. Železo je obsaženo například v řasách, ořeších, semenech, v obilí, takže o nedostatek železa není třeba se při vegetariánském stravování strachovat.

Nemusíte se strachovat ani nedostatek vápníku, vegetariánská strava jej obsahuje dostatek. Jak již bylo řečeno výše, při nadměrné konzumaci bílkovin a následném překyselení organismu dochází k vyplavování vápníku z kostí a tkání. Vápník najdeme například v tofu, luštěninách, řasách, sezamových semínkách, v ořeších.

Vitamin D se tvoří přirozeně v kůži, pokud ji vystavíme slunci denně asi 15 minut denně, budeme mít dostatečný příjem vitaminu D.

Vitamín B12, o kterém se v souvislosti s vegetariánstvím často diskutuje, je obsažen například ve slunečnicových semenech, listech kostivalu, v chaluhách, chlorelle, spirulině, v banánech a hroznovém víně. Člověk jej nepotřebuje ve velkém množství a vegetariánská strava poskytuje dostatek tohoto vitamínu. Pokud byste měli obavy ohledně vitamínu B12, doporučujeme užívat potravinové doplňky stravy – například chlorellu.

Příště se budeme bavit o vegetariánství jako dobrovolné volbě, o svobodě, kterou si můžeme dovolit.

Please like & share:

by lukash